Pedagogika Montessori

Obsáhlou metodickou soustavu, kterou dnes nazýváme Montessori metodou nebo Montessori pedagogikou vytvořila a za svůj život dopodrobna rozpracovala Dr. Maria Montessori (1870-1952).

Jako první žena v Itálii vystudovala lékařskou fakultu a získala doktorát z psychiatrie. Z počátku se věnovala hlavně práci s postiženými dětmi, které pod jejím vedení dosahovaly neuvěřitelných pokroků v učení. Později své poznatky začala aplikovat i v práci se zdravými dětmi a v Římě otevřela školku pro zanedbané děti ve věku 2-6 let, která se brzy dostala do centra pozornosti veřejnosti i tehdejších odborníků v oblasti pedagogiky. Z daleka přijížděly návštěvy podívat se na "děti z ulice", které v této školce dosahovaly neuvěřitelných výsledků a přitom pracovaly a učily se s úžasnou chutí a soustředěností, aniž by je kdokoli kontroloval nebo do učení nutil.

V dalších letech Maria Montessori založila řadu škol a školek nejen v Itálii, ale i v mnoha zemích světa. Pořádala rovněž kurzy a přednášky pro učitele i laiky po celém světě a vystupovala na odborných sympoziích v oblasti pedagogiky. Působila v USA, v Holandsku, Velké Británii a v dalších zemích Evropy , ale rovněž v Indii, Pákistánu, na Ceilonu i v Jižní Americe. Postupně se začala čím dál více zabývat prvními třemi lety života člověka a věkem nemluvněte.

Publikovala též řadu knih (do češtiny byly přeloženy např. "Tajuplné dětství", "Absorbující mysl", "Objevování dítěte").
V roce 1949 byla navržena na Nobelovu cenu za mír.

Principy

Montessori metoda se v posledních letech rozšířila do škol a školek po celé České republice a našla si mnoho příznivců, jejichž počet stále roste. Školky a školy, které tuto metodu používají se u nás řadí do tzv. alternativního školství. 

V čem ale Montessori metoda spočívá? 

Mnozí asi tuší, že přístup k dětem bude méně autoritativní, ve školách se nebude hodnotit známkami, dětem bude ponechána větší svoboda a učitelé budou více podporovat rozvoj dětské individuality. Někteří rodiče mohou mít na druhé straně obavy, že tento systém děti nenaučí poslušnosti, nezískají potřebnou disciplínu k učení a ve znalostech učební látky budou zaostávat za dětmi z klasických škol. 

Jak to tedy je?

Absorbující mysl

Jedinečná mysl dítěte do šesti let schopná nasát jako houba vše kolem sebe (jazyk, pohyby, emoce, přesvědčení, atd.), a to všechno snadno a bez úsilí. Současná neurologie ji nazývá plasticita mozku.

Senzitivní období

Děti mají tzv. senzitivní období – období zvýšené vnímavosti pro určitou dovednost. Jsou to  ohraničené časové úseky, kdy je dítě nejlépe uzpůsobeno k získávání určitého rysu nebo dovednosti. Pokud nejsou pro dítě vytvořeny vhodné podmínky, aby si tu kterou dovednost osvojilo právě v této době, musí pak v budoucnu na její naučení vynaložit daleko více energie.

Polarita pozornosti

Neuvěřitelná schopnost dětí soustředit se na určitou činnost, kterou nazvala polarita pozornosti. Pokud je dítě nějakou činností zaujato je schopné tuto činnost mnohokrát opakovat, dokud se "nenasytí". Je proto potřeba dítě nevyrušovat a poskytnout mu dostatek času, aby práci samo dokončilo.

Řád a pořádek

Přestože děti často navenek působí jako "nepořádníci", při dobrém pozorování zjistíme, že v sobě mají zakořeněný velký smysl pro řád. Rády nachází věci na stejném místě, dostává se jim většího pocitu bezpečí, když ví, kde co najdou, co bude po čem následovat. Děti rovněž potřebují znát pravidla, mít svůj prostor, své hranice, a ty jsou v Montessori zařízeních jasně stanoveny.

Svoboda a odpovědnost

Pro děti je důležitý pocit svobody v rámci vymezených hranic. I poměrně malé děti jsou schopny nést určitou zodpovědnost. Umějí se o sebe postarat daleko více než si myslíme, ale potřebují k tomu čas a prostor, aby se to naučily. V této souvislosti vypozorovala MM také, jak je pro děti důležitá práce s chybou a jak je potřebné, aby děti pocítily ne trest za chyby nebo špatné chování, ale přirozený důsledek svého jednání.

Individualita a volba

K dítěti je třeba přistupovat individuálně. Děti nejsou ve stejném věku na stejné úrovni, každé dítě je jiná osobnost, pochází z jiných podmínek a má jiné potřeby.
Velký důraz klademe na připravené prostředí, které dítě potřebuje, aby si mohlo vybrat činnost podle svého zájmu a naladění.

Montessori průvodce

Ve svých knihách MM hovoří o vnitřní proměně osobnosti učitele a o jeho důkladné přípravě. Klade na učitele velké požadavky. Než učitel předstoupí před děti, měl by nejprve pracovat na sobě. Být dobrým pozorovatelem, jednat s klidem a rozmyslem, zbavovat se vlastních psychický bloků a defektů, neboť vše se může přenášet na děti. 

Na první pohled se může zdát, že toho  moc nedělá, děti pracují v klidu a samostatně a on je jen pozoruje. Ale právě za tím je velká práce učitele. Měl by umět pomoci, když je o pomoc požádán – podle zásady "pomoz mi, abych to dokázal sám". 

Úkolem průvodce je dítě "napojit na prostředí" – ukázat mu, jak s věcmi může samostatně pracovat. Pak by měl nechat prostor dítěti a pozorovat, jak se dítěti daří.

Pochvala a trest

Většina z nás byla zvyklá na metodu cukru a biče, tedy odměn, pochval a trestů. Maria Montessori ale upozorňovala na její negativní důsledky a metoda Montessori se pochval a trestů snaží vyvarovat. Na místo trestu, který s "prohřeškem" nemá logickou souvislost, by dítě mělo pocítit přirozený důsledek svého chování. 

S pochvalou se zachází přiměřeně, aby se dítě nestalo na pochvale závislé a neomezila se tak zbytečně svoboda volby dítěte. Dítě by mělo cítit sebeuspokojení z práce, kterou dělá a nedělat věci kvůli pochvale. Je lepší ocenit konkrétní věc, která se dítěti povedla, popovídat se s ním o ni a také o tom, jak se cítí, když něco dobře zvládlo. Celkový přístup učitele Montessori k dětem by měl být láskyplný a co nejméně hodnotící.

Výchova ke klidu a míru

Děti by měly mít na svou práci klid, po třídě by se měly pohybovat pomalu a mezi sebou hovořit tiše. (Samozřejmě i MM si uvědomovala potřebu dětí se vydovádět a "vybít", proto doporučovala zařazovat pravidelně pobyt venku a různé pohybové aktivity.) 

Pro zklidnění a nácvik koncentrace vymyslela MM chůzi po linii (elipse), která se na první pohled může některým z nás zdát poněkud zvláštní, nicméně má velký význam. Toto na první pohled lehké cvičení je ve skutečnosti zvlášť pro malé děti velmi náročné na rovnováhu a soustředění. Je to také cvičení trpělivosti, psychické a fyzické rovnováhy, klidu, ticha a koncentrace pozornosti.

Specifikem pedagogiky MM je výchova k vnitřnímu klidu a míru.

Montessori pomůcky

Pro výuku dítěte vytvořila Maria Montessori speciální pomůcky, které pomáhají dítěti osvojit si názorně různé znalosti a dovednosti. Pomůcky usnadňují pochopení nových jevů, ale rovněž napomáhají k tomu, aby si dítě již nabyté vědomosti osvojilo a lépe uložilo do paměti. Důležité je, že téměř u všech pomůcek existuje systém kontroly, aby si samo dítě mohlo ověřit, jestli pracovalo správně a mohlo se učit ze svých chyb.

Vytvořte si webové stránky zdarma!